Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop
aktualizováno: 17.09.2010 08:31:17 

Suchozemské želvy

Chov - venkovní výběhy
Chov - venkovní výběhy
Chov - umístění želv ve venkovníchvýbězích
///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Za obecně nejvhodnější způsob chovu považuji zvláště u evropských Testud co možná nejpřirozenější způsob chovu ve
venkovních výbězích. Takto chované želvy jsou otužilé, odolné, životaschopné a v neposlední řadě mají dokonale rostlé
krunýře, bez větších nároků na znalosti chovatele. Navíc tento způsob chovu klade minimální nároky na čas a finance
chovatele. Péče se omezuje pouze na (v případě dostatečně velkého výběhu) dokrmení vhodnou potravou, občasný
běžný úklid a zdravotní kontrolu chovaných jedinců. Potom už zbývá jen koukat, žasnout a obdivovat své svěřence.
A že je stále na co koukat, o tom mě želvy přesvědčují již pěknou řadu let. Venkovní výběh však musí splňovat
následující požadavky.

/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
1/ Musí být situován na co možná nejteplejší a nejosluněnější části pozemku. Nejvhodnější je jižní svah.
Vzhledem k tomu, že všeho moc škodí, je potřeba počítat s tím, že želvy se za parného letního dne
musí mít možnost schovat před sluncem. Stačí vytvořit stinný kout, keřík atd.
2/ Plůtek - ohrádka, která výběh vymezuje, musí být cca 40-60cm vysoká s tím, že dalších, pro jistotu
alespoň 20 cm bude v zemi. Dají se s úspěchem použít betonové obrubníky, používané na ohraničení
zahradních cestiček. Možností je mnoho, je možné použít i skleněné tabule, zčásti zakopané do země.
Fantazii se meze nekladou, důležitý je výsledek.
3/ Zařízení výběhu musí mít ubikaci, boudu pro želvy, aby se za nepříznivého počasí měly kam schovat.
Bouda by měla splňovat požadavky na snadnou obsluhu.Nejlépe se osvědčila taková, u které lze
odklopit střechu. Dobře se mění obsah, nejčastěji sláma, dobře se kontrolují zaparkované želvy,
prostě je to pohodlné. Bouda by neměla, ani pro malou želvu, být příliš malá. Malá bouda má
nedostatečnou tepelnou setrvačnost. Rychle se za slunečného dne ohřívá a naopak v noci rychle
chladne. Dostačující rozměry půdorysu jsou alespoň 100x 50cm. Výška cca 50-60cm aby se do ní
vešla dostatečná vrstva slámy. Pokud máte možnost udělat větší, neváhejte. Tepelná izolace je
vzhledem k tomu, že bouda je plná slámy, zbytečným přepychem, sláma jesama o sobě vynikající
izolant. Ani vytápění ubikace není nutné, pokud jsem mohl pozorovat rozdíl mezi chováním želv ve
vytápěné a nevytápěné boudě, neviděl jsem žádný rozdíl, snad jen,že ve vytápěných ubikacích snášely
vejce želvy tak o týden dřív, a to jen tehdy, bylo-li chladné jaro. Zásadně u boudy nedělám podlahu.
Želvy rády využívají možnost se zahrabat až pod slámu do písčité, nakypřené země, která tvoří dno.
Mají tak daleko větší možnost se uložit k odpočinku na místě, které jim vyhovuje. Je to dobře patrné
za extrémních teplot (ať již nízkých nebo vysokých), to jsou zaručeně zalezlé až úplně na dně pod
slámou. Naopak při teplotách které nejsou nijak extrémní, využívají želvy celý prostor ubikace.
4/ Vzhledem k tomu, že želvy za teplých dní rádi tráví čas naložené v mělké vodě, výběh by měl být
vybaven co možná největší miskou na vodu. Mělká jezírka a podobné vymyšlenosti jsou sice krásné,
želvám se v nich jistě líbí, ale špatně se čistí a jsou potencionálním zdrojem infekce.Takže co možná
největší mělkou mísu na vodu, ale takovou, se kterou se dá ještě dobře manipulovat. Mě se
osvědčili umělohmotné podmisky na velké truhlíky. Není to sice až tak pěkné, ale účelné.
5/ Želvy rády překonávají různé překážky, část výběhu by měla být proto hodně členitá, budou využívat
různá zákoutí a úkryty, budou se prostě cítit lépe, než jen na pouhé rovině. Také je vhodné na
osluněném místě vytvořit hlinitopísčitý kopec bez porostu trav. Želvy tam (ne vždy) rády kladou vejce.
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////


Příklad, jak může vypadat vyhovující venkovní výběh s ubikacemi. Vlevo jeden z výběhů pro Testudo hermanni boettgeri,
vpravo pro Testudo marginata. V pravo pohled na část výběhů pro jednotlivé typy a poddruhy želv. Vzhledem k větší
koncentraci zvířat je nutné zaměřit se na účelnost, při menších skupinách doporučuji zapojit fantazii a udělat výběh
členitější. V takto řešených výbězích mohou být želvy od časného jara, (začátek dubna) až do podzimu (říjen-listopad).
/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

6/ Venkovní výběh a mladé želvy.
Umístění mladých želv do velikosti cca 10cm ve venkovním výběhu, staví velice často chovatele do situace
"hledače pokladů". Schopnost zmizet i v relativně přehledném terénu je pro želvy typická, to mě jistě každý
chovatel potvrdí. Na druhou stranu je škoda nevyužít možnosti přirozeného slunění a čerstvého vzduchu, takže
co s tím? Myslím, že vyhovujícím řešením je vyrobit velký venkovní želví stůl. Takový promyšlený želví stůl skýtá mnoho nesporných výhod. Odpadá především usilovné šmejdění po výběhu, kdy pravděpodobnost osudového setkání malinké želvičky s podrážkou vaší boty je nepříjemě vysoká. Pro starší chovatele není zanedbatelné ani
to, že nemusí, pro ně v již nepřirozených a nedůstojných pozicích (na všech čtyřech), obracet a lustrovat centimetr po centimetru každý drn trávy, zákoutí i jiné úkryty, které si průměrně inteligentní želva dokáže najít s nečekanou
vynalézavostí a prohnaností.To vše, jako naschvál, samozřejmě v situacích kdy se buď stmívá nebo je ošklivo,
zima a prší, nebo naopak do výběhu pere letní slunce. Prostě potřebná běžná a častá kontrola mladých se obejde bez zvýšené hladiny adrenalinu a výrazně omezíte stav, že po úspěšném nalezení želvičky už vlastně pomalu
zapomenete proč vlastně jste ji tak nutně potřebovali najít a váš vztah k mazanému tvorečkovi je vážně narušen
touhou pomstít se za prožité nepříjemnosti.
Nemohu bohužel prezentovat podobu a vlastní výrobu takového želvího stolu sérií fotografií, což by jistě bylo nejjednodušší a to z toho prostého důvodu, že jej dosud nevlastním a jeho výrobu plánuji až na jarní měsíce, nicméně zkusím takové zařízení popsat, třeba se to povede.
Mé návštěvy obchodů s kutilskými potřebami, kam jako téměř každý chlap chodím občas snít co vše nezbytného
a životně důležitého si koupím až bude volná nějaká ta koruna ( spíš až manželka uzná že je ta koruna volná),
mě v inspirovaly, zvláště v oddělení prodeje květin, květinové stoly na kterých tyto obchody květiny vystavují.
Představa, že bych mohl provést kontrolu mladých želv bez výše popsaných peripetií mě naprosto uchvátila a jal jsem se tedy plánovat jak na to, aby takové zařízení fungovalo bez nebezpečí i pro mé malé želvy.
Nerad pracuji se železem, takže přes to, že železná konstrukce by jistě byla trvanlivější použiji dřevo. Trámky na
nohy takového velkého stolu by měly být alespoň 10x10 cm, nejen, že to lépe vypadá, ale konečná váha celého
zařízení bude jistě dost vysoká a určitá stabilita je nutná. Dno a částečně i boky se budou vyrábět z OSB desek.
OSB desky jsou relativně odolné vůči vlhkosti a prodávají se v příhodných rozměrech tuším, že 240x120cm.
Stůl o takových rozměrech je na hranici manipulovatelnosti ale vytvořený prostor je dostatečně velký pro relativně svobodný pohyb želv. Samotnou konstrukci zřejmě nemá cenu popisovat, to každý průměrně šikovný mužský hravě zvládne, takže se spíš zaměřím na detaily důležité pro pohodlí a hlavně bezpečí želv.

TOPlist
Copyright ©2008 www.zelvy.wbs.cz