Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop
aktualizováno: 17.09.2010 08:31:17 

Suchozemské želvy

Nejčastější dotazy a odpovědi

Nejčastější dotazy a odpovědi...............................................................

/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Tato podstránka se bude časem plnit stále se opakujícími dotazy a mými názory a reakcemi na ně. Jsou to podle všeho
nejžhavější problémy, které si zaslouží mít samostatnou kapitolu.
............................................................................................................................................................................................
1/ Jaký druh želvy mám a jak je od sebe rozeznám? ..............................2/ Má želva v jednom roce stáří měří x cm a váží x gramů
...........................................................................................................................................................................................................................................................
3/ Poznám podle vroubků (letokruhů) na krunýři věk želvy? .............................4/ Přerostlá rohovina horní čelisti a dlouhé drápky.
...........................................................................................................................................................................................................................................................
5/ Jak dostanu do želvy potřebné léčivo?.......................................................... 6/ Proč nelze čipovat mladou želvu
...........................................................................................................................................................................................................................................................
7/ Jak má vypadat hovénko a moč zdravé želvy?...................................................8/ Jak poznám pohlaví želvy - druhotné pohlavní znaky u Testudo a Geochelone
...........................................................................................................................................................................................................................................................
///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
1Jaký druh suchozemské želvy mám. Podle jakých znaků jednotlivé, běžně chované druhy od sebe nejlépe rozeznám    (zpět)
Toto je dotaz, který se stále opakuje. Nedivím se, začínající chovatel, který dosud nemá jednotlivé druhy takříkajíc v oku, se
spoléhá na dostupnou literaturu. Tam jsou však většinou zobrazeni pouze dospělí zástupci jednotlivých druhů. Drtivá většina
čerstvých chovatelů ale pořizuje želvy mladé a nastává problém jak s výběrem tak s následným pocitem uspokojení a jistoty,
"kterou tu želvu vlastně mám." Navíc v literatuře uváděné určující markanty jednotlivých druhů neodpovídají skutečnosti a
nastává zmatek. Na registračním listě je uveden druh želvy kterou koupíte, ale ona popisem prostě neodpovídá. Uvedu
například jeden z nejurputnějších a nejfrekventovanějších omylů uváděných nejen v chovatelské literatuře ale i materiálech
ČIŽP a AOPK. Tato zcela mylná určující markanta je dělený, respektive nedělený nadocasní štítek (scuta supracaudalia)
u druhů Testudo graeca a Testudo hermanni. U obou těchto druhů se dělený i nedělený nadocasní štítek vyskytuje spontánně,
zcela bez nějakého řádu a přibližně ve stejném % jedinců. Jedná se zřejmě pouze o neustálený morfologický znak, který je
jako určující markanta druhu evidentně nepoužitelný.
///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Mladí jedinci nejčastěji chovaných druhů. 
Testudo marginata ............... Testudo graeca ibera ................ Testudo hermanni boettgeri . Testudo horsfieldii
 
////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Vzhledem k tomu, že variabilita zbarvení a kresby je u jednotlivých druhů značná, takovýto pohled nestačí. Je potřeba si určit
jedinečné a pro jednotlivé druhy typické markanty. Jedním z nejspolehlivějších znaků je
tvar a kresba tmavých znaků na plastronu.
Testudo marginata 3x............................................................---............... Testudo graeca ibera 3x

/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Testudo hermanni boettgeri 3x..........................................................................Agrionemys (Testudo) horsfieldii 3x

/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Prezentuji vždy alespoň tři exempláře pro představu, jak variabilní může zbarvení jednotlivých druhů být. Přes to je základní
charakteristika pro ten každý druh typická. U druhu Testudo marginata jsou na plastronu typické tmavé skvrny ve tvaru trojúhelníků,
jsou zcela nezaměnitelné a ve více či méně shodném tvaru doprovází želvu až do dospělosti. Podstatně hůř jsou na tom Testudo
graeca.Nedefinovatelné skvrny se neuvěřitelně rychle mění a to ne v řádu let ale týdnů a to od zcela světlého plastronu až po
plastronzcelatmavý. I tak jsou ale charakteristické rysy, nepravidelné tmavéskvrny apole pro gréky typické.Variabilita zbarvení
plastronu u Testudo hermanni boettgeri je sice také značná, ale charakteristické tmavě vybarvené jednotivé štítky hermanku
prozradí, i v případě, že je zcela obvyklé, tak jako na poslední fotce, že tmavý flíček na štítku vůbec být nemusí.
Testudo horsfieldii asi nikomu problém dělat nebude.
Nyní si ukážeme další markanty.
Tvar a počet rohovinových výrůstků na stehnech želv.
///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Testudo marginata........................Testudo horsfieldii............................Testudo hermanni boettgeri............Testudo graeca ibera

Testudo marginata - na zadní části stehen jsou patrné, zvláště u mladých želv, dvě větší šupiny, stářím se však ztrácí a u převážné
většiny starších marginát nejsou nijak výrazné.
Testudo horsfieldii - na zadní části stehen je patrná skupina zvětšených šupin.Tyto zrohovatělé šupiny přetrvávají a jsou dobře
patrné až do dospělosti.
Testudo hermanni boettgeri - tak ty mají zadeček jako dětskou prdýlku. Zato ale poslední šupiny ocasu tvoří výrazný trn. Tento
trn je patrný, zvláště u samců až do dospělosti.
Testudo graeca ibera-hladké pravidelné šupiny a dvě výrazně vyvinuté " stopky" zcela jednoznačně prozradí už od nejútlejšího
mládígréku. Nejen zůstávají do dospělosti, ale stávají se stálevýraznější.Ocas je hladký tupě zakončený a výrazně kratší než u
ostatních druhů Testud.
Typické zbarvení hlavy u
/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Testudo marginata..............................Testudo horsfieldii...........................Testudo graeca............................Testudo hermanni boettgeri

Testudo marginata - mladí jedinci mají vždy takto zbarvenou hlavu, světlá barva se v extrémním případě může uprostřed spojit.
Marginátky mívají na hlavě prostě takovou světlou čepici.
Testudo horsfieldii - Typická hlava mláděte je " výraznějších" hrubších rysů než u ostatních Testud.
Testudo graeca ibera - Hlava bývá hnědá, v některých případech s naznačenými světlými proužky.
Testudo hermanni boettgeri - Hlava tmavá bez kresby. V týlu bývá tendence ke světlému, mnohdy žlutavému zabarvení.
/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Testudo hermanni boettgeri ..................Testudo hermanni hermanni......................Testudo hermanni boettgeri + T. hermanni hermanni

Spíše pro doplnění. Běžně v odborné literatuře uváděný rozdíl mezi T.h.b. a T.h.h. je žlutá skvrna za okem. Jenom tím chci upozornit
na hodnotu takto získaných informací, bohužel.
////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Skupinka stejně starých Testud, jde o typické průměrné jedice rodičů zjednotlivých lokalit. Rozdíl ve velikosti a barvě je jistě
nepřehlédnutelný.
 

Želva č. 143/ Testudo hermanni boettgeri, typ velké hermanky, jejíž předkové pocházeli z oblasti Makedonie.
Želva č. 224/ Testudo hermanni boettgeri, typ malé hermanky, jejíž předkové pocházeli z Peloponésu
Želva č. 5/ Testudo hermanni hermanni, hermanka jejíž předkové pocházeli ze středozápadní Itálie
Želva č. 71/ Testudo marginata, její předkové pocházeli z centrálního Peloponésu cca 500-700m n.m.
Želva č. 19/ Testudo graeca ibera, její předkové pocházeli z jihozápadního Turecka
Želva č. 49/ Testudo graeca ibera, její předkové pocházeli z jihovýchodního Turecka
Želva č. 62/ Testudo graeca ibera, její předkové pocházeli z jihovýchodního Bulharska.
Ktomutotématusnad už není co dodat, možná jedině to, že želva čtyřprstá(Testudohorsfieldii) není automaticky každá želva, která
má viditelné pouze čtyři prsty. U mnoha jedinců Testud se palec vyskytuje pouze jako rudimentální, okem ne vždy patrný , zbytek.
/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
2/ Má želva v jednom roce stáří měří a váží x gramů a x centimetrů .(zpět)..((..........................................................
Toto je jedna z typických otázek na kterou se nedá zodpovědně odpovědět. Chovatelé často kladou mezi velikost želvy a
její zdraví rovnítko, to nejde! Již od nejútlejšího věku lze pozorovat značné velikostní a váhové rozdíly. Přesto, že se může
jednat i o sourozence ze stejné snůšky, chované ve shodných podmínkách,želvičky jsou schopné předvést takové rozdíly
ve velikosti i váze, že jsou nám veškeré tabulky a měření k ničemu. Tyto rozdíly nejsou žádným indikátorem zdravotního
stavu. Vezmu-li v úvahu i genetické predispozice jedinců z jednotlivých lokalit, tak jakákoliv snaha nacpat želvíka do
jakkoliv odborné tabulky je mírně řečeno problematická. Jediným způsobem jak se ujistit o tom, že želva nestrádá
a že roste tak jak jí příroda předurčila je náš odhad a zkoumavý pohled. Vím existují různé tabulky a záznamy pečlivých
chovatelů, kteří měsíc po měsíci želvičku (ky) váží, měří a údaje pečlivě zaznamenávají. Vždy se ale jedná o jedince z
neznámé lokality, případně o příliš malé skupiny jedinců na to, aby se taková měření dala zevšeobecňovat a měla jinou
vypovídající hodnoutu než k tomu jedinému konkrétnímu měřenému a váženému jedinci.
Pečlivým a soustavným pozorováním chování a celkových projevů želvy nám o sobě řekne želva vše potřebné. Je jasné,
že chovatel stav želvy nerozpozná hned, chce to zkušenost, jiná cesta ale neexistuje. Protože nemám potřebnou
tématicky zaměřenou fotodokumentaci, budeme si muset vystačit jen s několika snímky. Dobré je, že projevy zdraví i
nemocí se u každého druhu želv projevují téměř stejně. Věřte, že kypět zdravím může i relativně malá želva, která viditelně
zaostává velikostí za svými sourozenci.
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

   
Foto 1 - Testudo marginata, cca 5ti denní mládě a jednoletá želva. Foto 2 - Testudo marginata, stejně (cca 1týden) želvy
Foto 3 - Testudo graeca ibera, stejně (cca 1týden) stará mláďata. Foto 4 - Testudo graeca ibera, stejně (cca 1týden ) stará
mláďata pocházející od rodičů z různých lokalit. Foto 5 - Testudo marginata, stejně stará mláďata, první dvě s tečkou, jsou
od stejné samice a ze stejné snůšky , třetí mládě je od malé samice jejíž rodiče pocházeli z pobřežních lokalit.
Všechna mláďata jsou kvalitní, zdravé čilé želvičky, nehledě na různou velikost.
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
3/ Poznám podle vroubků na krunýři (letokruhů) věk želvy ?..(zpět)...................................................................
Nepoznáte. Je to opět jeden z unáhlených závěrů a poznatků urputně se držící v podvědomí veřejnosti. Bohužel podobných
" poznatků" je okolo želv až příliš mnoho. Takový vroubek je sice známkou růstu želvy, ale stáří se podle něj nedá ani
přibližně odhadnout. Je to tak, že zatím co jedna želva vytvoří za měsíc vroubků, v době intenzivního růstu, třeba až pět
její sourozenec nevytvoří nic, protože si usmyslel, že právě v tomto období neporoste. Když si takový louda usmyslí že
už ano, že už je čas povyrůst, překvapí nás tím, že při stejném velikostním přírůstku místo pěti vroubků vytvoří oproti
svému sourozenci pouze vroubky tři. Aby to ale nebylo tak jednoduché, situace se následující rok může klidně otočit, co
povídám rok. Otočit se může i hned následující měsíc.
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Foto 1- 4 - Zhruba tří měsíční želvičky by podle vroubků musely být tří až pětileté. Foto 5 - Tato želva je ve věku 6,5 roku, čili
mladá želva na prahu života, podle počtu vroubků by už byla těsně před koncem.
////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
4/ Přerostlá rohovina horní čelistí a dlouhé drápky...(zpět)........................................................................................................................
Častýdotaz na "údržbu" želvích drápků snad nejlépe zodpoví následujícífotografie. Potřeba manikůry je velice často přeceňována.
Želví drápek je jeden z celkem důležitých nástrojů a to jak na zadních (zvláště v případě dospělých samic) tak na předních
končetinách. Radikální zkracování není myslím příliš na místě. Želva si drápky předních končetin pomáhá při "porcování" a
příjmupotravy,takže pokud má drápky příliš tupé a krátké, je to to samé jakokdybyjste jí sebrali vidličku a nůž . To platí zejména
pro mladé želvy, které si ještě nemohou potravu přišlápnout a zatížit vlastní vahou. Porcování "medvěda" jim potom jde mnohem
hůř. Jo jo, kdyby to tak fungovalo všude, to by bylo. Drápy zadních končetin slouží dospělým samicím k hloubení hnízdních jamek
aproto také mají samičky zpravidla drápky na zadních končetinách delšínež samečci. Navíc je to nástroj, který jim účinně pomáhá
při snaze dostat se do správné polohy při případném převrácení. Takže když už stříhat, tak s rozmyslem a pouze tehdy, jsou-li
drápky zdeformované a opravdu zřetelně přerostlé. Navíc ve většině případů stačí umístit do terka plochý kámen s hrubším
povrchem, snad i otočenou keramickou dlaždici. Želvy si manikůru udělají sami, přirozenou cestou a to je vždy to nejlepší. Ve
venkovním výběhu podobné starosti odpadají.
///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Fotografie 1+2+3 ukazují drápky zadních končetin mladých želv Testudo hermanni b. , marginata, graeca i. Na první fotce nám
želvík předvádí velikost drápků při které je již záhodno pomýšlet na plochý kámen, ostatní dvě želvy mají drápky v přirozené a
zcela normální délce.


Fotografie
1+2+3 ukazují správně rostlé drápky předních končetin stejných želv. Takže jediný kdo má na fotce kapku přerostlý
drápek jsem já.


Fotografie 1- správně rostlé a dlouhé drápky na zadní končetině dospělé samice Testudo hermanni boettgeri
Fotografie 2- Přední končetina té samé modelky. Nesmíme se nechat zmást tím, vidíme-li želvy s drápy ubroušenými, stává se
to tehdy, mají-li příliš kamenitý a náročný terén. Takto jak je vyfoceno mají drápy správně vypadat.
Fotografie 3- Nástroje vhodné na želví pedikůru i k úpravě přerostlé rohoviny horní čelisti.


Fotografie 1+2+3 ukazují správný tvar horní čelisti u dospělé T. hermanni b., subadultní M. tornieri a mladičké T. marginata
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

5/ Jak dostanu do želvy potřebné léčivo?..(zpět).....................................................................................
Není to nic složitého, stačí mít trochu praxi a želva do cca 5ti kilogramů nemá šanci vzdorovat. Může se vám to hodit například
při odčervování. Větší želvy už je potřeba individuelně "ukecávat" například nabídkou pamlsku a následným podstrčením
léčiva. Neudržíte jim hlavu a také stisk čelistí vytočené želvy je na pováženou. Ani nemá cenu to zkoušet.


Foto 1/ Takže, želvu vezmete do levé ruky, palec a ukazováček pravé ruky číhají na to až želva povystrčí hlavu, je zvědavá , takže to
dlouho netrvá.
Foto 2/ Jakmile se želvička splete a povystrčí hlavu, tak jí za ní čapnu.
Foto 3/ Potom je potřeba palcem a ukazováčkem levé ruky chytit želvu těsně za hlavou za krk.
Foto 4/ Tím se vám uvolní pravá ruka
Foto 5/ Nehtem palce pravé ruky se jemně dostanete mezi čelisti želvíka, zafixujete otevřenou držtičku ukazováčkem pravé ruky
a můžete do želvy nacpat co si vzpomenete.
///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

6/ Proč nelze čipovat mladou želvu a předejít tak případným nedorozuměním..(zpět).................
Myslím, že není třeba doprovázet srovnávací fotografe žádným komentářem. Snad jen potvrzením, že takto opravdu vypadá
jehla na aplikaci čipu ve srovnání s cca tříměsíční T. marginata. Síla jehly je 2,5 mm, rozměr samotného čipu je 11x2 mm.
Přes to, že nemožnost dostát předpisům je zcela evidentní, je každoročně ke každé jednotlivé žádosti a každé jednotlivé
želvě potřeba doložit úřadu veterinární potvrzení a odborný posudek o tom, že želvu o těchto rozměrech nelze čipovat.
Opakuji, každoročně a ke každé jednotlivé želvě.

////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

7/ Jak má správně vypadat hovénko a moč zdravé želvy?..(zpět)......................................................
Text doplním později až budu mít foto jak vypadá želví čůrání. Zatím musí stačit jen ty bobečky.






///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
/

 8/ Jak poznám pohlaví želv - druhotné pohlavní znaky u Testud a Geochelone..............................
U dospělých želv se pohlaví pozná velice jednoduše. Základní rozlišovací markanta pohlaví, delší "ocásek" samečků platí
napříč všemi druhy želv. Existují však i jiné více či méně patrné markanty které, pokud si je seřadíme hezky postupně, spolehlivě
odhalí pohlaví želvy.

ppp


pp



 

TOPlist
Copyright ©2008 www.zelvy.wbs.cz