Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 17.09.2010 08:31:17 

Suchozemské želvy

T. hermanni výskyt a etologie

Testudo hermanni boettgeri, želva zelenavá - výskyt a etologie druhu
/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

To, že margináty jsou mé favoritky, neznamená, že tak krásná a zajímavá želva, jako je želva zelenavá, bude nějak na okraji mého
zájmu. Kdepak, není. Zaslouží si stejně pozornosti jako vroubenky.
////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Na rozdíl od želvy vroubené (Testudo marginata), má „hermanka“ nesrovnatelně větší areál rozšíření.
Vyskytuje se v celé jižní Evropě. Začneme-li od severu, známé lokality jsou v Rumunsku, Bulharsku,
západním Turecku, Řecku včetně celého Peloponésu, Albánie, celé uzemí bývalé Jugoslávie, také a
to je méně známo, původní populace T. hermanni boettgeri se údajně vyskytují i v severovýchodní
Itálii, tedy na území kde by člověk čekal spíš Testudo hermanni hermanni. Tyto želvy preferují spíš
nižší polohy a nevyhýbají se ani obhospodařovaným a frekventovaným oblastem. V oblastech
(Peloponés) výskytu T. marginata kopíruje v podstatě horní hranice jejich rozšíření, až na výjimky,
dolní hranici výskytu tohoto druhu.Vzhledem k takto rozsáhlému rozšíření se i jednotlivé populace od
sebe značně liší, zejména velikostí a zbarvením. Jedinci (samičky) z jižního Peloponésu dosahují
průměrné velikosti karapaxu spíše okolo 20 cm a váhy do 1,80 kg, zatímco samičky například z
lokalit v Makedonii běžně dosahují až 30 cm a 2,80 kg, samečci dorůstají u tohoto druhu v průměru
vždy menších velikostí.
////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Testudo hermanni boettgeri - 0,1 samička....Porovnání velikosti u T.hermanni boettgeri pocházející z Makedonie (vpravo), z
.................................................................................Peloponesu(uprostřed) a Testudo hermanni hermanni. Pravá fotka samci, fotka
.................................................................................uprostředsamice. Jsou foceni plně vzrostlí dospělí jedinci.
///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
V přírodě žijí podobně jako T. marginata v „rozvolněných“ skupinách, ve kterých se jednotliví členové
dobře znají. Samečci, výjmečně pak i samičky, čas od času přebíhají od jedné takové skupiny ke
druhé. Pro samečka tohoto druhu je daleko náročnější „etablovat“ se ve skupině starousedlíků než
například u T. marginata. Jejich souboje i namlouvání samiček jsou z našeho, lidského pohledu
podstatně brutálnější. Souboj dvou i více samečků probíhá tak, že se pánové v první řadě zastrašují
syčením, výhružným otevíráním tlamy a kroužením okolo sebe. V případě, že i tak impozantní předvedení
vlastní síly nezbaví soupeře bojovné nálady, následuje brutální útok.
Samečci do sebe prudce naráží
krunýřem, snaží se jeden druhého odtlačit do nevýhodné pozice
a převrátit na záda. O kousance do
končetin a hlavy nebývá nouze. Vyjasní-li se, kdo je větší šéf,
poražený sameček zběsile prchá z místa
porážky.

////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////


Testudo hermanni boettgeri 2,0 - samečci při soubojích, zvláště v případě, že síly jsou vyrovnané a nemají dosud mezi sebou jasno,
bývají dost brutální. V extrémních případech se ukáže i krev.
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Je zvláštní, že probíhá-li takový souboj v zajetí, například v dostatečně velkém venkovním výběhu,
poražený sameček často prchá tak dlouho a usilovně, že se nezřídka ocitá po oběhnutí celého výběhu,
ve výchozí pozici, tj. vedle svého silnějšího soupeře. Agrese ale již dále nepokračuje a samečci se po
svém, jistě namáhavém výkonu, jsou schopni klidně pást vedle sebe. K takovému extrému však dochází
většinou při setkání dvou neznámých samců. Dojde-li k nedorozumění u „starých známých“ bitva se
omezí na zastrašování a čistě symbolický útěk slabšího. Také námluvy jsou z našeho pohledu dost
brutální. Sameček oťukáváním a okusováním se snaží přimět samičku aby zůstala na místě a on se mohl
zhostit svého úkolu.Při vyjasnění vzájemných vztahů, však nedělá chov ani ve větších skupinách
výraznější problém.
TOPlist
Copyright ©2008 www.zelvy.wbs.cz